Stříbro
Vynikající vlastnosti ušlechtilých kovů – zlata a stříbra, jako je jejich snadné zpracování, lesk a trvanlivost, je předurčily k výrobě šperků již v samých počátcích lidské civilizace. K solidnosti šperků vyrobených z těchto kovů přispívá také jejich relativně vysoká specifická hmotnost.
Ryzí stříbro má řadu skvělých vlastností, jako je jeho barva, vysoký lesk a specificky čistý zvonivý zvuk při dotyku několika stříbrných předmětů. Pro výrobu šperků je však příliš tvárné a měkké (2 ½ stupně Mohsovy škály tvrdosti). Šperky z ryzího stříbra by se velmi snadno deformovaly a odíraly o tvrdší materiály. Na rozdíl od zlata, které je zcela rezistentní vůči korozi, stříbro oxiduje a jeho povrch v důsledku toho zmatovatí. Tento mat se považuje za jemnou formu koroze. Stříbro rovněž snadno reaguje se sloučeninami síry, pokud se vyskytují ve vzduchu a na povrchu stříbra se vytvoří černý povlak (sulfid stříbrný), kterému se předchází speciální povrchovou úpravou stříbra.
Slitiny stříbra se používají s cílem zlepšit vlastnosti drahého kovu pro uživatele šperků, tedy především zvýšit jeho tvrdost a pevnost. Ve slitině se obsah ryzího stříbra vyjadřuje v tisícinách na jedentisíc jednotek. Český puncovní zákon rozlišuje stříbro podle ryzosti: 959/1000, 925/1000, 900/1000, 835/1000 a 800/1000 a každý stupeň ryzosti má přidělenou svoji puncovní značku. Nejobvyklejší je ryzost 925/1000 a to i v zahraničí, kde se zpravidla pro tuto slitinu používá označení Sterling Silver. V této slitině je 92,5 % ryzího stříbra a zbývajících 7,5 % je zpravidla měď. Slitina s nižším obsahem ryzího stříbra než je je 800/1000 nesmí být v ČR označována jako stříbro.
České puncovní značky stříbra naleznete na stříbrných špercích, které mají 3 gramy a více hmotnosti kovu na kus. To znamená, že pokud náušnice mají celkem 5 gramů tak nemusí být označeny puncovní značkou, protože se jedná o dva kusy. Šperky pod 3 gramy mají však vyznačenou ryzost označením 925.
Na území České republiky jsou kromě českých puncovních značek platné i značky konvenční. Na základě mezinárodních dohod platí také značky jiných států, například polské puncovní značky.
